Čisté ruce. V naší zemi banalita, kterou si ani neuvědomujeme. Pokud máme ruce špinavé, ale třeba jen ulepené nebo zpocené, otočíme kohoutkem.

Na Haiti je vše mnohem složitější. Základem je mít vždy u sebe dezinfekční gel nebo sprej. Především před jídlem nebo po „zakázaném uvolnění“ mezi kaktusy je dobré nezapomenout dát direkt bakteriím. V zaběhnutých domácnostech a v restauracích je zvykem velká stolní dezinfekce, připomínající dávkovač na tekuté mýdlo.

Pokud někam jedeme autem, probíhá několikanásobná kontrola, zda máme dostatek vody. Nejen na pití, ale také na omytí rukou. Stačí např. vzít do ruky pár haitských bankovek a člověk má neodbytnou potřebu umýt si ruce. Standardní řešení, pokud není na blízku kamarád, je přidržet otevřenou PET lahev mezi koleny a citlivě dávkovat vodu napřimováním postavy. Voda v autě je ve všech dveřích, pod sedačkami, za sedačkami, každý ji má v batohu a barel vody je také na korbě.

Pokud se pohybujeme ve městě, leckde se dají ruce omýt. Například v restauracích a vývařovnách bývají splachovací záchody s umyvadlem. Někde je pouze sud s vodou, na jejíž hladině plave miska nebo kelímek. Pro pocit jistoty, že si umyté ruce opět neznečistíme zamatlaným kohoutkem, lze použít jednoduchý fígl. Do jedné dlaně napustit vodu a druhou rukou otočit kohoutkem a vodu vypnout. Vodou z dlaně pak na závěr umýt druhou ruku.

(podle přílohy Katolického týdeníku 13/2019 z 26. 3. 2019, autor textu: Pavel Langr)